Květen 2011


diplomek pro wormsíka

31. května 2011 v 15:52 | rainpaw |  ankety a bleskovky
další diplomek tentokrát pro wormsíka



DIPLOM PRO STŘÍBRNOU HVĚZDU

31. května 2011 v 13:43 | rainpaw
pro Stříbrnou hvězdu za bleskovku. tvoje komentáře budou smazány aby nikdo nemohl opisovat :)






Videa od SSS Warrior Cats

30. května 2011 v 15:24 | rainpaw |  videa

Tento Youtube kanál známý pod názvem SSS Warriors Cats zobrazuje zanimovanou první knihu. Zatím se jedná pouze o několi částí, ale samotný styl charakterů je velmi originální a rozhodně stojí za shlédnutí. Mohlo by se zdát, že bez angličitny se neobejdete, ale pokud jste si přečetli Into the Wind, jistě budete vědět, o o se jedná :)


Malá ukázka:










Kapitola 02 Ztracen.

26. května 2011 v 17:57 | Rainpaw
Když se Cesta probudila zjistila že prší. Padal hustý déšť a nebylo vidět na krok. Ta věštba. Vylezla z doupěte a rozhlédla se po mýtince. Nikdo tu nebyl, všichni byli schovaní v suchých a vyhřátých pelíšcích. Vtom do tábora vběhl Zářivý krystal. Ztězka ddehoval a vypadal vyděšeně. Zmateně se rozhlížel kolem. Dešťová vyběhla na déšt a zamířila rovnou k němu. "Co se stalo? Kde je zbytek hlídky?" Krystal na ni upřel vyděšené oči. "On. On", koktal Krystal. "Uklidni se a řekni mi co se stalo". Hlas Dešťvoá zněl povzbudivě a sestresky, ale byl v něm znát i náznak obavy. "On- on se zřítil! Já ho pustil. Nedokázal jsem ho udržet. Zabil jsem", vychrlil ze sebe Krystal, než se jeho hlas zlobil. "Koho?" Až po chvílce to Dešťové došlo! "Kde je Plamínek a Listová bouře?", zeptala se Černá bouře, které to nedalo a tak přišla k nim. Viděla že se hlídka vrátila a hledala marně svého učedníka a svou kamarádku. "Vím, že to pro tebe těžké, ale potřebujeme znát odpověď", řekla Dešťová naléhavě. "Prohlíželi jsme hranice a zjistili jsme, že v potoce stoupla voda", mňoukl Krystal a otřásl se. "Šel jsem zkontrolovat zda voda nevystoupla příliš vysoko. Plamínek s Listovou na mě měli čekat na brusinkové pasece. Běžel jsem k potoku, ale neuvědomil jsem si že jde Plamínek za mnou. Neposlechnul mě! Už jsem se vracel protože jsem zjistil že voda už je dost vysoko.Vtom jsem uslyšel za sebou šplouchnutí vody s Plamínkem se propadla promáčená půda. Nemohl jsem nic dělat", dodal a oči se mu zkalily bolestí. "Tůňko!" zavolala Dešťová na léčitelku. Musela to několikrát opakovat, protože přes prudký déšť bylo velmi špatně slyšet. Tůńka po chvíli přiběhla. "Dej mi prosím něco na uklidnění", přikázala Dešťová a kývla na Černou. "Jdeme!"
Černá s Děštovou se prodíraly podrostem k potoku. Vtom do Černé někdo vrazil. Byla to Listoá bouře. Mlčky jim naznačila, ať jdou za ní. Po cvhíli běhu se jim naskytl pohled na malé tělíčko. Plamínek! Učedník ležel poblíž koryta řeky. Byl celý mokrý ,špinavý a krvácel, ale byl živý."Jak se z té vody dostal ? "zeptala se Dešťová. "Zkusil plavat a docela se mu to dařilo. Proud byl však příliš silný. Naštěstí se na poslední chvíli zachytil větve, která trčela do půli řeky. Díky tomu se mi povedlo ho vytáhnout" vysvětlovala Listová "To je divné přemýtala Černá, vždyť nikdo z klanu kromě Dešťové plavat neumí", přemýtala Černá. Mezitím sebou Plamínek trhnul a začal kašla vodu. "Černá běž napřed a řekni klanu že je Plamínek naživu. Ať Tůňka připraví byliny, bude potřebovat ošetřit," řekla Dešťová. Černá kývla a rozběhla se do tábora. Listová bouře vzala učedníka na záda a pbě válečnice se vydaly do tábora.
"Plamínku já vím proč umíš plavat", řekla Dešťová malému učedníkovi po chvíli cesty." Proč? " zeptal se Plamínek. " Protože všechny kočky Jezerního klanu dřív uměli plavat", mňoukla Dešťová. "A proč to už neumějí? " zeptal se Plamínek. Dešťová byla ráda, že už je mu lépe. "Protože to už nepotřebují. Dřív tu prý bylo veliké jezero a jezerní klan v něm lovil ryby.Když jezero vyschlo nebyly ryby a tak začal Jezerní klan lovit ptáky a myši a k tomu plavání nepotřeboval. Za čas kočky zapomněly, jak se plave. Nyní to umím jen já a ty", usmála se Dešťová. Listová bouře přikývla. Před sebou zahlédli tábor. Proto zrychlily aby byli zpátky v teple co nejdřív.

Kapitola 1. Déšť přinese mír část 02

24. května 2011 v 14:37 | rainpaw
Cítila, že leží na studené zemi. Byla vystrašená, bála se otevřít oči. Nebuď jako kotě. Honem otevři oči. No tak! Zhluboka se nadehla a otevřela oči. Zprvu viděla jen černou tmu, když vtom ji oslepilo podivné světlo. Před ní stála kočka a podivně zářila. Dešťová zamžourala. Obličej kočky nepoznávala, ale jedna věc jí byla zcela jasná. Hvězdný klan! Ale jakto? Vždyť nejsem ani veliteka, ani léčitelka? Poč mě kontaktjí? "Vítej v Hvězdném klanu, já jsem Konvalinková záře", ozvala se ta kočka. "Nesem mrtvá, že ne?", optala se Dešťová nejistě. "Jistě, že ne. Jen ti chci něco ukázat podívej", usmála se kočka a ukázala na díru v zemi, ze které vycházelo světlo. Cesta se nad ni naklonila a uviděla svůj klan. Kočky byly namačkané těsně vedle sebe na malém kopečku a kolem se valila voda. "To jsou tvoje vzpomínky ?", zeptala se Konvalinkové. Něco jí říkalo, že ne, ale bála se tomu uvšřit. "Bohužel ne moje milá", řekla Konvalinková a soucitně se na ni podívala. " To je budoucnost tvého klanu. Dívej se dál". Dešťová ji uposlechla. Uviděla sebe. Konvalinková má pravdu je to budoucnost. Nešťastné zamňoukání ji vyrušilo z přemýšlení. Zlatoočka!, uvědomila si v hrůze Deštová. Poznala zrzavou matku. "Všechno bude dobré Snížku. Maminka je u tebe. Už můžeš otevřít očka zlatíčko, všechno je dobré", chlácholila Zlatoočka bílé koťátko, které leželo jako mrtvé. To se však nepohnulo a jeho hrudník se nehýbal. Dešťová chtěla vidět víc, ale vtom se obraz rozplynul a ukázal jí tábor. Řev koček byl slyšet všede kolem. Rudý klan. Dešťová nenávistně zavrčela. Nepřátlský klanjim už způsobil mnohá trápení. Bezmocně sledovala boj. Na zemi v kaluži krve ležela Listová bouře. "Listová",vydechla Dešťová vyděšeně a oči se jí zaleskly slzami. Chtěla se Listové dotknout ale obraz se rozplynul. Děšťová se obrátila na Konvalinkovou záři. "To je budoucnost? Chceš tím naznačit, že náš klan," nedokázala to slovo vyslovit. Konvalinková přikývla. "A to jsi neviděla všechno", mňoukla. "Jestli něco neuděláš klan se rozpadne. A všichni tvý přátelé zahynou." Dešťová nic nechápala. "Takže to jde ještě zvrátit? Můžu můj klan zachránit ?" Konvalinková záře se povzbudivě usmála. "Ano klan se musí přemístit jinak bude zničen. Byla jsi vybrána abys ho chránila. Hvězdný klan ti důvěřuje. Měj oči otevřené a uši nastražené. Brzy tě opět zkontaktujeme," mňoukla Konvalinková a zmizela.

Kapitola 1. Déšť přinese mír

23. května 2011 v 16:13 | rainpaw
Bylo chladné ráno. Dešťová cesta se probudila. Z vyhřátého pelíšku se jí nechtělo, ale nedalo se nic dělat. Povinnosti válečníka jí přikazovaly vstát. Protáhla si ztuhlé tělo a vykoukla z pelíšku. Na mýtince stála ranní hlídka. Jaktože ještě nevyšli, pomysela si Dešťová.Vždyť se už noční hlídka vrátila. Něco nebylo v pořádku.Dešťovou to rozrušilo. Byla totiž zástupkyně velitelky a organizace hlídek byla její povinnost. Byla její chyba, že všechno neběží tak, jak má. Rozběhla se k hlídce. "Co se stalo?," zeptala se. Bílá kočka se zrzavými znaky na ní upřela unavené oči. Byla to Listová bouře, jedna z nejlepších válečnic. "Čekáme na Plamínka", odpověděla jí. Dešťovou to rozzlobilo. Její učedník by se takto chovat neměl. Nedala však na sobě tohle rozlobení znát. "Dívali jste se už do pelíšku učedníků?", zeptala se Listové boře. "Ne, nedívali" připustil Zářivý krystal. Nebyl zvyklý, že by některý z učednků takto zanedbával svoje povinnosti. "Určitě ještě spí. Dojdu pro měj", oznámila Dešťová a rázným krokem si to zamířila k doupěti učedníků. Plamínek spal. Typické. Dešťová se k němu potichu přikradla a pak ho rázně oslovila: "Plamínku". Kocourek sebou trhnul. "Uhh co je mami?" zahuhlal. Deš/tová se pobaveně ušklíbla. "Už nejsi malé kotě mladíku. Od svého učedníka bych očekávala víc kázně. Zapomněl si, co máš dneska za povinnost?" Kocourek se prudce vymrštil a vyděšeně se podíval na zástupkyni. "Hlídka. Já.. Omlouvám se. Zapomněl jsem," zašeptal. "Nevadí Plamínku, dnes ti to prominu, protože je to tvoje první ranní hlídka. Ale příště to nebudu tolerovat", mňoukla Deštová mírně a povzbudivě do něj šťouchla. "Mockrát děkuji Dešťová cesto,už běžím", mňoukl Plamínek a vyběhl z doupěte. Dešťová se dívala za ním. Ach ta koťata. Taky jsem bývala taková, když jsem bývala mladší. Usmívala se. Vtom se jí zatočila hlava a zatmělo se jí před očima. Upadla na zem a zůstala nehybně ležet.

Rozpis klanu

23. května 2011 v 14:31 | rainpaw |  klan

Velitel: Zářivá hvězda- velká zlatá kočka se světle hnědýma očima
Zástupce: Dešťová cesta- drobná bílá kočka s třemi hnědými skrnami na bloku,hnědou tlapou a hnědým mrakem na rameni
Léčitelka: Tůňka - mladá stříbná kočka s modrýma očima
(učednice Růžička)

Válečníci:
Černá bouře - velká černá kočka
(učedník Plamínek)
Červenoočka- tmavě hnědá válečnice s bílým pruhem na zádech
Zářivý krystal - béžový kocour s bílým pruhem na zádech
Listová bouře - kočka s neobvikle svělte šedým kožíškem a zrzavými skvrnkami

Učedníci:
Plamínek - hnědě mourovatý kocourek
Růžička - zrzavočerná kočička s rudýma očima

Matky :
Zlatodrápka - zlatá kočka s hnědými skvrnami

Koťata :
Sněhokotě- bílý kocourek s modrýma očima,jediný syn Zlatodrápky



Tuláci:

dárek pro černou

22. května 2011 v 19:05 ostatní
jestli to nevíte tak zástupce našeho klanu černá bouře dnes slaví narozeniny.
Šel jednou ohnivý měsíc po lese a našel tam myš. Ulovil ji a dal na hromadu k večeři.Ale ta byla otrávená. Ohniblb při večeři snědl zrovna tu otrávenou :) . A přišel o život. Druhý den šel znovu na lov ale na skále číhal urákán a zhodil na ohnivýho šutr.
Když ztrácel Ohniblb život skočil tam urakán a zabil hnivouse sedumkrát. Hnivous se připojil k Hvězdnému klanu. A Urakán ovládl celý les. Podmanil si všechny klany a ohnivouse si natáhl do svého doupěte jako předložku.

všechno nejlepší Černá.

PŘÍBĚH 1.část

22. května 2011 v 12:20 | rainpaw
Na mýtince uprostřed tábora seděla velká zrzavá kočka a dívala se na západ slunce. "Zářivá hvězdo", ozvalo se za ní. Zářivá hvězda se polekaně otočila, ale když zjistila, že je to jen léčitelka, uklidnila se a zavrněla na pozdrav. "Co se dějě Tůňko?" otázala se jí. "Hvězdný klan mi poslal vzkaz", odpověděla Tůňka.Oči se jí leskly vzrušením. Zářivá hvězda pokynula léčitelce, aby pokračovala a Tůňka ji uposlechla: "Blíží se velké nebezpečí". V jejím hlase bylo cítit rozrušení. "Jen voda zhasí oheň a déšť přinese mír". Zářivá hvězda se tomu velmi podivila. "Déšť přinese mír? Co to znamená ?" uvažovala Zářivá hvězda nahlas. To "To netuším", mňoukla Tůňka. "Ale jedno je jisté. Klanu hrozí velké nebezpečí", pronesla se strachem v hlase a zamžourala do západu Slunce.


Promiňte že je to krátké.


REGISTRACE

21. května 2011 v 17:12 | rainpaw
Rozhodla jsem se psát příběh, abych to tu trošku ozvláštnila. Máte možnost přihlásit si do příběhu postavu.


Přihláška
1. Jméno postavy ( válečnické jméno)
2. Pohlaví
3. Postavení v klanu ( kotě ,učedník ,válečník .....)
4.Barva kožichu
5.Barva očí
6.Zvláštní znamení
7.Dovednosti
8.Blog

Položky s vytučněným číslem jsou povinné

Vítejte

21. května 2011 v 16:57 | rainpaw |  o blogu

Vítejte zbloudílí válečníci na mém blogu. Zde se dozvíte spoustu zajímavostí o Warriorcats. Jedná se o sérii knih. V naší republice jich vyšlo opuze pět, ale v angličitně vyšlo již více než knih v několika sériích a speciálních knihách o osudech jednotlivých koček. Zde máte jedinečnou šanci dozvědět se více o knihách co jsou v naší republice neznámé.. :)
Dobře se bavte
Warrior Cats